Den první - Deset věcí, které byste v tuto chvíli chtěli říct deseti různým lidem

3. srpna 2012 v 18:01 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Blogová činnost stagnuje a je třeba tu aktivitu trochu pohnout nahoru. A jelikož do desetidenního řetězáku se zapojila i Cirrat a Bels, tak bych to nebyl já abych se neopičil :) 30 days song challenge jsem nedotáhl do konce. Začal jsem v listopadu lonského roku a došel jen po den 10. Takže desetidenní řetězák je pro mě jako stvořený :)
Tedy, račte číst.


Chtěl bych ti poděkovat, protože ačkoli tahle kapitola mého života byla pro mě docela...jak to říct...drsná? Jo, asi to je to správné slovo. Tak díky tobě jsem z toho vymačkal to pozitivum a přínos do života. Díky tobě a tvé bezstarostnosti až téměř spontánnosti jsem našel odvahu snadněji učinit zásadní rozhodnutí. Díky tobě jsem si udržel nějakou hranici sebevědomí, které by jinak určitě spadlo do záporných hodnot. Je mi líto, že se naše cesty rozešly a už se asi ani nesejdou, ale vždycky ti bude patřit jedna velká role ve vývoji mé osobnosti.

Lituju toho, že jsme se nikdy nestali přáteli. Vím, že si za to můžu v podstatě sám díky rozhodnutí, které jsem učinil ještě před tím než jsem tě potkal. Ale mrzí mě to.

Upřímně, nevím co si o tobě mám myslet. Nebaví mě být tou poslední možností, jistotou, charitou, když se nudíš. Jestli hledáš někoho pro život a máš jasnou představu o tom, kdo to má být, tak věz, že já do té tvé představy nezapadám a ani zapadat nebudu. Nevím proč tvrdíš, že mě znáš. Já hledal pouze přátelství a rozhodně jsem se nechtěl stát tvým milencem ze zoufalství. Ted už nudíš ty mě a pomalu to přechází do stavu, kdy mi lezeš na nervy. Obzvlášť po setkání s tvými přáteli. Doufám, že se naše cesty už nezkříží. Minimálně v dohledné době.

Je mi líto že se naše přátelství rozpadlo. Ale upřímně, už ani nevím o čem bych se s tebou měl bavit. Kdybych ti řekl svá tajemství, tak se zhrozíš a pošleš mě do prdele. Je mi to jasné už jen z toho, jak ses ke mě za poslední dobu (roky) choval. Od té doby co jsem se sebou začal něco dělat a v podstatě jsem začal žít své sny, tak z tebe cítím nějaký odpor. Když tě potkám na ulici jak deš s někým jiným, tak vidím jak ti přes oči přelítne "Sakra, to je on. Ať mě nezdraví! Ať se ostatní nedozví že ho znám!" Pche.

Ty jsi stejný případ jako kolega nad tebou. Celý prvák se s tebou na intru normálně bavím, troufám si říct, že jsme možná byli i přátelé, ale jakmile odejdeš z intru, tak děláš, že mě neznáš. Vždycky když jsem tě potkal na chodbě se spolužáky z tvé třídy (kteří mě nesnáší) tak si se na mě ani nepodívala, zkrátka jsem neexistoval. Ale jakmile si šla sama, tak mě pozdravíš. Vím, že to je prkotina, ale tohle chování jsem už zažil u vícerolidí a tebe jsem považoval za někoho lepšího. I když se to dalo čekat, protože si se tak začala chovat i k dalším lidem. Ale co, vždyť už to je jedno. Chtěl jsem ti říct jen jedno - di do hajzlu.

Vím že mě považuješ jen za přítěž a překážku k radosti ve svém životě, ale kvůli tobě se fakt měnit nebudu.

Tak tebe panáčku jsem nenáviděl každý moment co jsem v tvé blízkosti musel trávit a budu tě už navždy nenávidět už jen z té prosté setrvačnosti. Tvůj osobitý humor pramení z urážení ostatních. Inteligencí se rovnáš houpacímu koni s chybějící hlavou. Ostatní tě vždycky podporovali a uctívali jak boha. Narozdíl ode mě, já ti lízt do prdele odmítal. Díky tomu jsem byl vždycky snadný terč. A když jsem si to nenechal líbit, tak mě každý osočil že nemám smysl pro humor. Nevím, jestli jsi se za ty roky změnil nebo ne. Je mi to jedno. Pro mě budeš vždycky ubožák.

Vážím si tě za to, jak se dokážeš vypořádat se všemi problémy. Jak dokážeš vyřešit každý konflikt s ostatními lidmi, kteří ti hází klacky pod nohy, a ke všemu je nenásilně přinutíš si uvědomit, že to právě oni ti ukřivdili. Jsem opravdu rád že patřím mezi lidi, které jsi si nějak připustila do okruhu svých přátel, ačkoli vím, že si prožívala stejně drsné období jako já. Navíc máš mé uznání, že si z toho vytěžila víc než já :)

Proboha se probuď. Nemůžu vystát jak se chováš. Jediné co tě kdy zajímalo bylo oblečení, šminky, s kolika borcema si se vychrápala a díky tomu si ani nedodělala učnák. A aby toho nebylo málo, tak se necháš v 18 zbouchnout. Laskavě si uvědom, že to není žádný úspěch v životě a už vůbec by si na to neměla být hrdá. Je mi jasné, že těhotenství člověka změní. Ale ty ze sebe děláš ikonu mateřství a pomalu se považuješ za vzor pro ostatní lidi. Uvědom si jakou máš z prdele kliku, že se na tebe tvůj přítel nevybod a nemusíš ted brát socku a žít ve špíně jako tvá matka. A prosím, přestaň se k ostatním lidem chovat jako že zrovna ty jsi díky roli matky něco víc. Nejsi. Protože jsi pořád ta stejná osoba, jenom teď máš o jeden důvod víc, proč si ten svůj zpackanej život vychvalovat a neuvědomovat si pravdu.

I když jsme se nikdy osobně nepotkali a naposledy jsme komunikovali tak dávno, že si to ani nepamatuju, tak si tě stejně vážím. I přes tu internetovou komunikaci jsi mi otevřela oči abych viděl, že je třeba začít dospět, utvořit si vlastní názor a rozhodovat se sám za sebe. Díky.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Démoni a pekelníci hledající zmrzačené duše

*Chramst* tvou duši!

Komentáře

1 Taychi Taychi | Web | 3. srpna 2012 v 18:39 | Reagovat

:-) - víc na to nejde napsat.

2 Cielin Cielin | Web | 3. srpna 2012 v 18:51 | Reagovat

Ty už jsi dneska třetí, u kterého to vidím :-)
A to je jen dnešek ;-)

I já jsem se zapojila, je to vážně zajímavý projekt, kde se trochu zamyslíme nad sebou...

Jelikož Tě neznám nijak dobře, nebudu hádat, pro koho co je :-)

3 Benda z Monia Benda z Monia | E-mail | Web | 3. srpna 2012 v 19:09 | Reagovat

Dost dobrá práce. Respekt... ;)

4 Em Age Em Age | Web | 3. srpna 2012 v 19:37 | Reagovat

Je moc zajímavý číst o lidech, který neznám, o jejich myšlenkách a o tom, co by chtěli říct dalším lidem, který rovněž neznám - vždycky přemejšlím, kdo by to tak mohl bejt. :) U mojí kamarádky jsem v tomhle úkolu uhodla asi 70%. :D

5 Naira Naira | Web | 3. srpna 2012 v 20:59 | Reagovat

Wow, tak tohle je celkem drsný řetězák. Celkem dobré zpytování paměti a názorů.

6 Cornelia Cornelia | Web | 3. srpna 2012 v 23:56 | Reagovat

Mě to prostě baví číst, jenže nevím, co ti na to říct. Asi je těším se na další dny..

7 Monica Otmili Monica Otmili | Web | 4. srpna 2012 v 12:58 | Reagovat

U nikoho jsem nečetla tolik nasrání a nenávisti. Vím, že pro tebe to nic příjemného není, ale líbí se mi ta vztelká upřímnost. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama