Ve víru neznámého II

18. března 2012 v 6:00 | Destinaetus |  Básně aneb Vytrhané listy
Když úsměv se křiví děsem.
Když oči se plíží snem.
Když prsty se lámou strachem.
Když uši se koupou tichem.

Tam kdesi za hranicí,
klauni si s nocí hrají.
Tam kdesi kde počátek končí,
hračky svým dechem ožívají.

Když je svět o sen tříštěn.
Když je světlo se tmou jeden.

Tam ti hřebík v srdci napoví,
že klaun přece jen pravdu měl.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Démoni a pekelníci hledající zmrzačené duše

*Chramst* tvou duši!

Komentáře

1 Shin Shin | E-mail | Web | 19. března 2012 v 18:47 | Reagovat

Normálne mi zimomriavky nabehli! Bojím sa klaunov! Je to fakt skvelá báseň!

2 Naira Naira | Web | 20. března 2012 v 8:50 | Reagovat

Mega dobré! Perfektní symboly a obraty, zejména v prvním odstavci.

3 Kamčí Kamčí | E-mail | 6. dubna 2012 v 22:24 | Reagovat

Pěkné. :-) "Když prsty se lámou strachem", "hračky svým dechem ožívají". Zdá se, že poezii cítíš a rozumíš ji. :-) Je to dar. Važ si ho.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama