Leden 2012

Coming out aneb zvednut ze židle silou úměrnou lidské debilitě

4. ledna 2012 v 14:51 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Na úvod je třeba říct, že ačkoli reaguji na komentář jedné blogerky, tak to nemyslím osobně na její adresu, ale je to myšleno všeobecně celému publiku.

paní archivová mi u článku Gay hledá dívku na vztah...facebookový napsala jeden takový komentář, a abych nebyl nařčen, že něco vytrhávám z kontextu, tak vám ho okopíruju celý.
Rozhoduju se, jestli je tenhle článek vyloženě hloupý, anebo jen zoufalý. Rozhodně je tu jakási originalita. Ale stojí to za to? Já sama nevím, co jsem - lesba? Bi? Pansexuální? ASEXUÁLNÍ s divnými představami? Huh. Proč by mělo okolí tušit/vědět/znát, co jseš? Nemusíš to chápat ani ty. Nebo jseš si jistý? Hoď na ten facebook raději řádný "coming out status" a ukaž, že máš koule. Tohle je totiž: bezpředmětné, sebeklamné, patetické.
A koukej si přijít počíst na můj blog slashové a yaoi povídky, když už jsme u té boys love... XD
(Vážně mě zarážejí ty holky (jejich "laskavost", čti tupost), co ti o vztah reálně píšou.)

Opět zdůraznuji, že neútočím na konkrétní osobu na stádo jako celek!

Všichni vy velcí homosexualisti, přiznaní gayové a bojovníci za homo práva, někdy mi přijde, že nežijete v téhle republice, možná ani v Evropě, ba ani na téhle planetě!

Hoď na ten facebook raději řádný "coming out status" a ukaž, že máš koule.

To si opravdu myslíte, že coming out je něco lehkého, že stačí jen napsat status na fuckbook a celý svět se posere z vaší odvahy, pýchy a bude vás respektovat? Buďto máte hlavu zaraženou hluboko v prdeli, ujíždíte na LSD nebo nevědomky ignorujete okolí. Ačkoli se dnes každý tváří, že žijeme v tolerantní společnosti, kde si jsou všichni rovni, mají stejná práva a kdesi cosi. Tak se nenechte klamat, protože tak to prostě není. Ve výsledku je většina společnosti sice tolerantní, ale každý je ve své podstatě ovládán svými předsudky, které tu jsou pěkně dlouho zakořeněné.

Proč jsem si hledal dívku na facebookový vztah? Zkrátka a protože na bisexuála se společnost dívá jinak než na homosexuála. Bisexuál je vesměs považován za zmateného heteráka. Nechci mluvit za všechny, ale většina má názory tomu podobné. Kdežto homosexuál je automaticky transvestita a pedofil.
Vždyt to vidím na lidech z mého gymplu, kde to na mě prasklo. Celé 3 roky jsem byl víceméně obyčejný týpek a každý se ke mně choval relativně "normálně", někdo mě nesnášel, někdo se se mou přátelil, prostě normálka. Ale jak se rozneslo že jsem buzerant, tak se na mě hned všichni dívají... s takovým drobnohledem a hledají na mě nějaké typické znaky. Všímají si jak mluvím, chodím, oblékám, barvy, přívěšky, hudba, prostě všechno. A když jim příde, že tomu "typickému" modelu neodpovídám, tak prohlásí, že se ze sebe snažím dělat něco jiného, klamat okolí a dokazovat lidem kdoví co.

A to prosím i lidé, kteří se s gayi normálně baví a přátelí celý život.

Jakmile spácháte coming out, tak se na vás lidé začnou dívat jinak. Takže se ani nedivte, že někteří to tají a nechtějí to prozradit. Sice se vám trochu uleví na duši, ale za to, co následuje, to vážně nestojí.

I když vlastně, mně je teprve 19, jsem na střední škole a žiju s rodiči. Takže je možné, že za takových 5-10 let budu mluvit jinak.

30 day song challenge - Day 09 - A song that you can dance to

4. ledna 2012 v 6:00 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Tak jsme s projektem trochu zaháleli, ale komu to vadí že. Trošku s tím zvolníme, at tím nemám zase zaspamovaný celý výčet nových článků.
Dneska musím vybrat nějakou hudbu, ke které mohu tancovat. No, to je kudla těžký. Tož o to, z toho EBM, aggrotechu nebo industrialu mám hodně srdečních záležitostí, ale je tu jeden malej nedůležitej problém. A to že já neumim tacovat, ba ani nedokážu balancovat s tělem do melodie. A to se pak těžko vybírá taneční song. Takže moje tančení je omezeno tak maximálně na známé kývání hlavou do rytmu když si něco pustíte na počítači.
Nu což, tak si pustíme Psyborg Corp. a jejich Biopunk lab
Kvalita videa je taková pofidérní, ale lepší není.


Fotomontáž: Violent garden

3. ledna 2012 v 6:00 | Destinaetus |  Fotomontáže
Jedna starší, kterou jsem původně na blog ani nechtěl dávat. Ale co. Kdysi jsem si myslel, že své "výtvory" budu dávat pouze na DA. Ale ono jich je tak málo, že je klidně můžu nahrát i sem :D


Ženy pythágorejské, měly byste znovu povstat

1. ledna 2012 v 17:31 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Když si člověk čte články na jednom krásném nejmenovaném serveru, tak si jen tváře zakryje dlaněmi a opakuje si dokola Ne, to není možný. Ne! Ne! Ne! a doufá, že ten růžový bubák zmizí zpátky do řasenky.

Jestliže se můj blog jmenuje Prokletí bez hranic, tak zmiňovaná stránka by se měla jmenovat Demence bez hranic.