Prosinec 2011

Recenze: Nightwish - Imaginaerum

31. prosince 2011 v 22:03 | Destinaetus |  Recenze
Radovat se nebo plakat? To je nové album od Nightwish


Fotomontáž: In the shore

30. prosince 2011 v 6:00 | Destinaetus |  Fotomontáže
Už jste to tu možná viděli, u mého poetického zvěrstva Ve světle. Ale patří to i sem.
Jak jinak než foceno v Anglii. Sama fotka mi přišla taková umrlčí a zároven jsem měl období posedlosti grafikou s planetama, hvězdama, no prostě vesmírem. A jelikož jsem tvor, který se chce vyrovnat svým idolům, tak jsem začal trénovat a jednou jsem to zakomponoval i do fotografie.


Fotomontáž: Blessed by light

29. prosince 2011 v 17:15 | Destinaetus |  Fotomontáže
Tož to mi bratr sebral síťový kabel od internetu a já se těch 20 minut pekelně nudil. Nic zázračnýho z toho nevzniklo, ale dlouho sem nic z "grafiky" nepřidal, tak budiž.
Fotka je z jakéhosi kostela nebo krypty, který sem navštívil během zájezdu do Anglie.


Narodil se Satanáš, m*dejme se...

28. prosince 2011 v 16:21 | Destinaetus |  Jakoby ze života
A oddaný křesťan promluvil...

To byl jen vtip, chápeme ne?

Zaprvé se s vámi chci podělit o SKANDÁLNÍ ZJIŠTĚNÍ! Mám strach se o tom vůbec zmiňovat, protože jestli se to dostane na veřejnost, tak o tom bude Blesk a Hrom psát celý měsíc a palcové titulky se ani nevejdou na noviny.
Ale prostě (šeptem) Ježíšek je na facebooku!
No fákt! Nekecám! Mý fb přátelé možná zaznamenali, jak jsem zde ze srandy žádal Ježíška o tuhle USB lampu. No, a víte co jsem našel pod stromečkem? USB lampu!
Vědět to, tak si tam napíšu něco lepšího...no nic, příště Jéžo.

Pak si chci postěžovat. Všichni křesťané z té 1 miliardy věřících o Vánocích přiberou jak starý bečky sádla z povolání a já nic. Žeru cukroví jako žádný Vánoce před tím, potají čóruju čokoládový figurky ze stromku, dávám si dvojité porce...a furt nic!

Nakonec se mi podařilo se vyfotit s divně zkřivenou držkou, která připomíná cosi jako slabý úsměv.

Havel versus hokejisti

19. prosince 2011 v 16:22 | Destinaetus |  Jakoby ze života
On je Havel jako téma týdne? Tos sou mi věci. No tak ten článek teda zařadim sem :P

Nehodlám tady opěvovat něčí památku, ale du si pěkně zanadávat kvůli mému statusu na tom zas*anym fuckbooku, který jako vždy všichni vzali smrtelně vážně. Status zní "Z nějakejch blbej hokejistů ste se mohli posrat a "vlastenecky" je uctívali. Ale když zemře někdo, kdo skutečně něco dokázal, tak vám to ani za to blbý RIP nestojí. Zajímavý." A samozřejmě to všichni pochopili tak, že zbožnuji Havla a k smrti nenávidím hokej. Možná to tak vyznělo a může za to pouze má slabá schopnost mezilidské komunikace. Ale rozhodně jsem to tak nemyslel.

Pamatujete si na mánii s hokejisty? Každý je měl v profilových fotkách, fan stránky k uctění jejich památky se snad samy množily, RIPka pro ně kam ste se podívali, jak vyšla nová zpráva o nich, tak to hned všichni sdíleli na zdi. Na našem gymplu sme za ně dokonce museli držet minutu ticha proti mé vůli. To nepočítám všechny lidi, co si jejich fotky pověsili na nástěnku jako modly. A když někdo řekl, že mu sou u prdele, tak schytal takových nevraživých pohledů a narážek, až se začal bát o své zdraví. Tedy, aspon takhle to vypadalo na našem gymplu, hotový středověk.
Kdyby to byl Jágr nebo Hašek, tak neřeknu, to jsou jména která i já znám. Ale na rovinu, vyjma hokejových fanatiků tyhle 3 asi nikdo neznal a kdyby tragicky nezemřeli, tak by ani neznali.

A pak nám zemřel Havel. Je jedno jaký na něj má kdo názor nebo jestli udělal nějaká špatná rozhodnutí (ale ty dělá každý, jen si to přiznejme). Byl to člověk, který měl nějaké morální zásady a nebyly tak omezené, jako pana Klause. A jak pravila Adeline, tak jako prezident měl poměrně důležitější vliv, než nějaký hokejista. Ale co, nehodlám filozofovat o tom, kdo měl větší význam a právo na kyslík.

Znovu říkám, nechci se navážet do hokejistů a slepě obhajovat Havla. Ale chápete ten rozdíl? Po smrti hokejistů z nich lidé udělali pomalu svaté, ale po smrti Havla najdete spíše negativní komentáře. Je to snad tou omezeností národa českého, že co je spojeno s politikou, tak je automaticky fuj, a co s hokejem, tak je svátost sama? Já to prostě nechápu.

To samé s tou mánii o filmu Kájínek. Já z těch fb pozvánek do skupin typu "Věřím že Kájínek je nevinný" vyrostl aspon o 5 centáků, zatímco jsem ty pozvánky mazal! Možná Kájínkovi bylo přiznáno něco neprávem a mělo by být potrestáno více lidí, ale on by učitě byl mezi nima. Ale zase z něho lidé udělali bojovníka proti systému.
Pf.

A prosím, vy hokejový fanatici, zdržte se svých komentářů, že jsem jak hyena co kope do ubohých hokejistů, kteří se nemohou bránit. Nebo vy zarytí antihavlovci, kterým nikdy nebyli po chuti jeho názory. Je mi to upřímně u mého pozadí.
V tomhle článku žádnou psychologii a skryté poselství nehledejte. Jen jsem chtěl pár "fb přátel" vrátit do reality ohledně jejich mínění o mě.

Anketa: Má nadávání na vládu a EU nějaký smysl?

11. prosince 2011 v 7:00 | Destinaetus |  Ankety
Vždycky jak se objeví krize, tak se hledá někdo, koho bychom pověsili na švestku.

Vždycky se objeví lidé, kteří křičí Já to říkal!

Vždycky jsou lidé nespokojení, at děláte cokoli.

Co si myslíte si že má větší smysl - nadávat a pomáhat k rozkladu anebo se snažit o podporu?
Každý nadává na naši vládu. Lidé očekávají, že jejich strana mávne volebním letáčkem a všechny problémy budou vyřešeny, nemoci světa vyléčeny, dluhy zaplaceny, nové dálnice postaveny... Jenomže už nikdo si neuvědomuje, že aby se tak stalo, tak se proto musí něco udělat. Vláda seškrtá co se dá, lid získá pocit, že se něco děje, ale ne podle jejich představ. Takže jiná vláda všechny prachy rozháže mezi občany, lid je spokojený, ale pak přijdou dluhy a to lid přece také nechce. Začarovaný kruh tohlec to.
Ale co byste od městečka Český Kocourkov taky čekali.

Takže, co má větší smysl?

Jedna nasraná

10. prosince 2011 v 17:21 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Měl jsem takový paranoidní pocit, že gympláci lezou na můj blog. Ale vzhledem k tomu, že mám návštěvnost 5 lidí za den, tak o tom silně pochybuju.

A proč se má paranoia rochní v žitě? No proč asi... Fuckbook!

Možná bych měl začíst číst informační zprávy o vylepšeních a né je jen tak skipovat. Možná bych pak věděl, že moje statusy si může číst a komentovat každý, jehož společný kamarád tam něco napíše.

Tak jsem v afektu monstrózního nasrání nadával na učitele autoškoly a co? Vždyt je to kurva moje věc ne? To že mu sou ostatní vděční za to, jak je donutil excelentně řídit a pomalu i ovládat volant zubama, to mi je vysloveně jedno! Já ho nesnášim. Ani né za to, že si nervácky zpívá, šmatlá vám na ruce, ráčkuje, řve na vás jak na dementa, a když se mu jízda líbí, tak vám dá bonbón jak psovi. Ale kvůli tomu, že strká rypák do věcí, do kterých mu nic není!
Jeden takový přepis rozhovoru při jízdách učitele (šedá) a mé spolužačky (červená), která se mě snažila krýt.
A ty s tim Martinem chodíš?
Ne
No myslel jsem si to... Myslíš že je teplej?
Šokovaně Nevim...
No, ale já to vim.
Pak následovalo pomalu seřvání za to, že spolužačka údajně neví o mém buzeranství. A druhý den se vedl rozhovor typu:
A jak ten Martin může vědět že je teplej?
Nevim.
Ale já si myslim že by se s tebou rád vyspal. Ale ty máš toho svýho přítele že.

Jako chápete to někdo? Jediné štěstí bylo to, že si s tou spolužačkou řeknu téměř vše, ale co kdyby to byl někdo jiný, který by to o mě nevěděl? A možná to takhle rozebíral i se všema lidma z autoškoly, jelikož se na mě všichni divně koukaj. Prostě ten dement rozebírá poměrně soukromou věc jako kdyby se jednalo o oblíbenou barvu.
A ještě se mi ty kreténi budou divit, že ho nesnášim!

Ne ne Desíku, nádech, výdech, napočítej do deseti a bude to zase v pohodě.

Není nad kresby z dětství

7. prosince 2011 v 19:52 | Destinaetus |  Kresby
Tož to jsem zase jednou krámoval věci. Takže jsem se měl učit, ale nechtělo se mi. A náhodou jsem narazil na jednu kresbu dýky starou asi 5-6 let a sešit na všechno z prváku s listy popsanými fyzikou. Mám takový dojem, že kdysi jsem uměl kreslit líp, ale co, nebudu fňukat nad rozlitým absinthem. Pokochejte se sami.

30 day song challenge - Day 08 - A song that you know all the words to

3. prosince 2011 v 7:00 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Song, ke kterému znám celý text? No, adeptů je víc.

Jako první by se dalo říct Arch Enemy - Nemesis, což bylo poprvé, co jsem si překládal anglické lyrics do češtiny tak, aby byly i trochu zrýmované. Což jsem ihned využil v nečekaném a nedobrovolném kole školní olympiády z češtiny na základce ve slohovce o oblíbení písni či co. Ostatní psaly srance jak je ta hudba ovlivnuje, jak je to nutí zamýšlet se nad svým životem etc. Jen já jediný psal o anarchii, smrti a povinnosti každého člověka. Učitelka se na mě od té doby dívala nějak divně.
Ale to není ten song, o kterém se chci podělit. Myslím, že nejlepší bude vybrat Mankins is obsolete - Silent killer. Znám nejen lyrics, ale ten song mi navíc i trochu mluví z duše, obvzláště určité pasáže.

Fuck self-destruction and fuck useless guilt
I když jsem nejvíc na dně a utápím se v tom čemsi, co by psychiatr nejspíš označil za depresi, tak se mi příčí to, aby mi někdo pomohl, litoval mě, snažil se mě pochopit. Můj problém, můj boj. A stěžování si mi v ničem nepomůže, tak proč se obvinovat nebo sám sebe trestat. Jediné užitečné jsou věty začínající na Kdyby..., protože tím si člověk vlastně uvědomí, co v životě posral, co by udělal jinak a to je co? Učení se z chyb. Sice pozdě, ale aspon se příště vyvarujem stejné blbosti.

I spent so long waiting for an answer
That was already there
To co je na očích, je vždy to, co hledáme. Člověk má občas tendence hledat ve všem zapeklitosti a vše zbytečně kompliklovat. Ale já se vždy snažím ve všem najít prostý, jednoduchý důvod, až poté se zamotávám do detailů. A věřte mi, ušetřil jsem si spoustu zbyečných konfliktů.

I looked so far, thought life was out there
But I forgot how to live
To víte, jsem člověk co si neumí užívat a snaží se s tím něco dělat. Ale zatímco se snažím žít ten bohémský život, tak ten skutečný mi uniká.


30 day song challenge - Day 07 - A song that reminds you of a certain event

2. prosince 2011 v 7:00 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
K většině událostí se mi žádná hudba nevybavuje, kromě jedné. Rozlučková písen se základní školou.

Devět let jsem platil za třídního outsidera, kterého lidé začali brát až poté, co jsem jim začal dávat úkoly na opsání. Devět let nic nedělání a žití v iluzi, že vše bude krásné a leží přede mnou světlá budoucnost. Roky, kdy jsem s klidným svědomím hlásal, že láska je zbytečnost, přátelství nepotřebuji, krása není důležitá a studování je lehké. Ten čas kdy termíny neměly deadline. Názory a mínění ostatních byly prdelopotrubím odváděny už podle názvu víme kam.
Ach to dětství. Ne, opravdu si na nic nestěžuju. Píšu to jen proto, abyste pochopili, že v ten certain event jsem cítil všechny tyto pocity - a to naposled v životě.
Podle tradice jsme my deváťáci měli závěrečné vystoupení na školní akademii a podle tradice jsme zpívali píseň. Ani nevím proč, ale vybrala se Záverečná od Iné kafe. Možná jsem byl proti, už si to nepamatuju, ale musím uznat, že lyrics jsou s odstupem času více než přesné...mrazivě přesné.
A v souvislosti s blížící maturitou jde na mě takový, jak to nazvat ten pocit...rutinní smutek. Že zase po 4 letech odejdu od lidí, se kterými jsem si vytvořil nějaká přátelství a opět většinu z nich víckrát v životě neuvidim. Jak pravili v Battlestar Galactica Tohle všechno se již stalo a stane se to znovu.

30 day song challenge - Day 06 - A song that reminds you of somewhere

1. prosince 2011 v 7:00 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Tohle bylo sakra zapeklité. Nic mě nanapadá, takže musím improvizovat...trochu :)

Kdo říká, že to místo musí být v realitě? Vždyt virtualita je taky místo, kde my blogeři trávíme svůj čas. A když si vybavím své staré blogy a místa, kde jsem působil, tak si musím vzpomenout na Klub snílků. Že jsem odešel tak, jak jsem odešel, nehraje roli. Poznal jsem tam v administraci spoustu skvělých lidí a to je hlavní. A upřímně řečeno, docela mi hladilo ego to, že moje vzducholodě se tak dobře ujaly :) Jo, ten blázen co vymyslel vzducholodě jsem já, jakožto admin Adita jsem vymýšlel název článku pro nově přijaté a při poslechu následujícího songu mě to prostě napadlo. A song? Přeci Abney park - Airship pirate. No řekněte, vždyt vzducholoď je opravdu věc jak šitá pro snílky ne :D