30 day song challenge - Day 01 - Your favourite song

26. listopadu 2011 v 18:53 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Dlouho jsem se rozmýšlel, zda se také zúčastnit či ne. Ale tak co, autor to vyhlásil s očekáváním, že to bude mít odezvu. A jelikož všichni zúčastnění jsou fajn lidi, tak proč ne.
Takže prosím omluvte to, že po dobu 30 dní budu blog spamovat ničím jiným než hudbou. Bude to otrava, ale aspon to udrží nějakou vidinu aktivity. Navíc, bude lepší když čas určený k relaxaci strávím psaním na blogu, než sledováním seriálů, po čemž téměř zákonitě upadnu do letargie a nechce se mi dělat už nic jiného. Třeba sem tam napíšu i něco jiného. Kdo ví.

Nuže, chyťte si klobouky, padáme do Macochy.

Dneska se s vámi mám podělit o svoji neoblíbenější skladbu. Ale jak mám z tolika různých žánrů, epoch svého vkusu a vůbec počtu oblíbených vybrat?
Asi to bude Wishmaster od Nightwish. Není to zrovna aktuálně oblíbená, ale kdysi byla. Navíc, tahle skladba má pro mě zvláštní význam. Až do 7. třídy základní školy jsem byl chlapec, který vyrůstal ve vlivu svého okolí a především starších sourozenců. Takže jsem byl na nejlepší cestě do pekel - hip hop, barevný oblečení, touha po blond vlasech, klíčící posedlost vzhledem, rozdával jsem úsměvy nalevo napravo.
A pak jednou jsem uslyšel Wishmastera a celý ten domeček z karet se zhroutil. Byl jsem trochu naštípnutý už předtím, vždycky se mi líbilo Bring me to life a Going under od Evanescence, ale tyto choutky byly sourozenci označeny za nepřípustné a já jak tupá ovce je poslouchal a řídil se jejich názory. Ale pak jsem na netu koukal na trubce na fanvidka Van Helsinga a u jednoho vidka byl osudný Wishmaster. Možná se vám zdá, že Van Helsing není až tak starý film. Ale uvědomte si, že je z roku 2004 a před 7 lety mi bylo teprve 12 let! (udivené óóó). Následně jsem si stáhnul celou diskografii Nightwish, objevoval další a další kapely, v šatníku se stále více objevovala černá, ta se nakonec i pozérsky objevila na mých vlasech. A hlavně - naivně štastný klouček začal na všechny ironicky zírat a v duchu si říkal, jací to nejsou indolenti.
Wishmaster mi otevřel oči a můžete mu děkovat za to, že jsem to, co jsem.

(U Ódina! Ono to video ještě existuje!)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Démoni a pekelníci hledající zmrzačené duše

*Chramst* tvou duši!

Komentáře

1 Bels Vengeance Bels Vengeance | E-mail | Web | 26. listopadu 2011 v 19:17 | Reagovat

Jo, to jsou ty písně a kapely, které pak začnou utvářet člověka. Já jsem taková, jaká jsem, díky HIM :-D

2 Amaranthes Amaranthes | Web | 31. ledna 2012 v 23:28 | Reagovat

Moc hezky napsaný článek. Já jsem už odmala tíhla spíš k rocku, svět popu, disca, hip hopu a podobných žánrů mi moc neříkal. Ale pravdou je, že jsem poslouchala Evropu 2 a tam se moc tvrdé muziky nehrálo, proto jsem šla později svou cestou a začala si budovat svůj vkus. Jelikož bratr začal s metalem dřív, měla jsem skvělou inspiraci. Jen on poslouchal něco jiného, než se líbilo mně. Ale za to, že dnes poslouchám právě metal musím poděkovat Metallice a hlavně Nightwish - ti mi otevřeli cestu k melodickému metalu, symphonic metalu a power metalu. Takže chápu to, že kapela jako Nightwish mohla někoho přivést k metalu. A Wishmaster se mi líbí, od Nightwish mám ráda téměř vše. :-)

3 Warheart Warheart | Web | 21. března 2012 v 6:12 | Reagovat

Dobrý článek, a mám to vlastně dost podobně /taky to byli NW/, až na to že u mě to místo sourozenců bylo spíš spolužákama.
Jo, taky si řikám, kde je to úsměvavý dítě z prvního stupně základky... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama