Listopad 2011

30 day song challenge - Day 05 - A song that reminds you of someone

30. listopadu 2011 v 7:00 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Původně jsem přemýšlel o svých kamarádech z reality, které jsem už víckrát neviděl, nebo se naše cesty životem a názory nějak rozešly. Ale v tom jsem si vzpomněl na Ice queen, čímž jsem objevil Within Temptation. A hádejte co? Vzpomněl jsem si na osobu, která mi to doporučila - Petruška. Virtuální kamarádka. Teda, to je dost silné označení. Byla všechno možné jen né kamarádka. Prostě, spolu s ní jsem si vzpomněl na celou aféru Trapáci na blogu Vendys. A právě na Vendys touto písničkou vzpomínám, byla to to totiž její oblíbená. Není to žádný metal, spíše takový pop-rock. Ale má to to kouzlo nostalgie :)

30 day song challenge - Day 04 - A song that makes you sad

29. listopadu 2011 v 7:00 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Žádná skladba mě neudělá vysloveně smutným. Sice nějaký smutek pocítím, ale v žádné závratné míře.
Co se týče emocí a pocitů, tak jsem takový chladný kámen. Skutečně.

Takže co se nejvíc hudebně blíží k obrazu smutného Desíka?

Kapela Totalselfhatred mě smutným nedělá, spíš mi pomáhá odrovnat deprese. Immortal od Evanescence je smutná dost, ale všemi už tak ohraná, že se míjí účinkem. Devil's plaything od Beseech je spíše agresivní. Eluveitie dokáže popsat vítězství i v ponuré hudbě.
Bude to asi Lonely od After Forever. Není to ani tak tou melodií nebo zpěvem, ale spíše textem (fialově zvýrazněno to pro mě nejsilnější)

Rasismus není až tak špatný, když ho praktikujete s mírou

28. listopadu 2011 v 18:26 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Nikdy není tak špatně nebo taková časová nouze, abych si nenašel čas na blog.

Vtipy, at jsou jakékoli, mají hlavně jeden účel, a to aby nás pobavili. Že do toho někdo skryje kritiku je věc druhá, ale pořád je to vtip, kterému se můžete zasmát. A černý humor je nejlepší humor.

Jenomže v poslední době mám dojem, že černý humor je někdy tlačen až do míry, kdy to téměř hraničí s nenávistnými výroky. Konkrétně mluvím o facebookové skupině Rasistické a drsné vtipy. Jako skupina je to dobrá, spousty černého humoru a vtipů, kterým se vážně zasmějete. Ale občas v tom ten vtip musíte hledat.
Určitě znáte takové ty obrázkové vtipy, kdy se pod fotku dá nějaký vtipný komentář. Tahle skupina jich je plná. I když tam byla fotka, jak se voják fotí s oběšenými černoušky, tak tam pořád byl ten komentář, který z toho dělal ten vtip. Sice trochu špatný vtip, ale pořád vtip. Jenže dnes jsem viděl další obrázkový vtip. Fotka z koncentračního tábora na smrt vyhublých židů namačkaných v noclehárně. Jenomže tedka jsem žádný komentář nenašel a upřímně, nějak nechápu, co je na té fotografii tak vtipného. Lidé pod tím se smáli a smáli a já stále nemoh přijít na kloub té vtipné pointě. Nenašel jsem ji.
Nechci někoho odsuzovat. Já se také vyžívám v utrpení druhých, ale vše má své meze, ne? Dokážu pochopit, že každý má ten práh snesitelnosti nastaven jinak, ale přeci jen.

To že ta skupina je vlastně jen takové krycí hnízdo pro nácky, kteří si potřebují v diskusích pomocí komentářů nějak vybouřit svou nenávist, na to jsem si už zvyk. Spíše mě zaráží, jak kategoricky nazývají anarchistou nebo antifákem každého, kdo si dovolí nějak vybočit z řady. Nebo také jejich omezené myšlení, třeba že homosexuál musí automaticky podporovat další menšiny, jako třeba cikány. (A vůbec, komentáře pod vtipy o buznách jsou vážně k smíchu.) Prosím vás, co to je za logiku?

Já jsem buzna a nestydím se přiznat, že mám rasistické sklony. A nyní, náckové, jsem odpad protože jsem buzna, nebo jsem kamarád, protože jsem árijec, poslouchám metal a rock a nemám rád (někdy až téměř nesnáším) cikány?
Babo raď, že?

30 day song challenge - Day 03 - A song that makes you happy

28. listopadu 2011 v 7:00 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Těch je!

Jsem existence, na kterou nálada písniček působí jak droga. Když je song smutný, tak jsem, také smutný. Když vyvolává nostalgii, tak cítím nostalgii. A když má pozitivní nádech, tak jsem také pozitivní.
Ale která mě přímo dělá štastným? Ze které do mě proudí energie? Která mě prostě nabudí?

Tady nastává malé dilema. Pozitivně naladěným mě činí metalové a rockové songy. Ale energií mě zaplavuje spíše industrial a EBM. A ted co je víc? Probém metalových skladeb je ten, že kromě žádané radosti ve mě vyvolávají i jiné pocity jako je nostalgie, jakási harmonie duše nebo třeba pocit, že dokážu chodit i po stěnách. Mohlo by to být Scarecrow od Avantasie (nutno říct, že to je jediná skladba, co se mi od nich líbí), Inis Mona nebo Brictom od Eluveitie anebo Absinthe with Faust od Cradle of Filth.
Ale u takového EBM to je čirá energie. Prostý pozitivismus. Třeba Rave Inc. od T3RR0R 3RR0R nebo Regiment 9 od Ink Dot Boy.

Ale ani jedno úplně nesplnuje požadavek tohohle projektu.
A náhle jako rána z čistého nebe... My Darling Dismay!
Dokonale kombinuje vše, co jsem výše napsal. Švédi to prostě uměj.


30 day song challenge - Day 02 - Your least favourite song

27. listopadu 2011 v 7:00 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
A dnes nejméně oblíbená skladba.

Stejně jako u oblíbených, i zde je mnoho adeptů :D Ale ta úplně nejvíc mega moc nenáviděná? Nechte mě chvilku přemýšlet... Tak dechovky za hudbu ani nepovažuju. Hospodský odrhovačky za nějakou skvělou hudbu taky nepovažuju. Z popíku a hip hopu by se dalo vybírat celý den. Techno a jungle jak by smet.

Ale to sou takové skladby, ze kterých se mi zhoupne žaludek jen když je slyším. Chtělo by to nějakou, která mě irituje permanentně. Které prostě nemohu přijít na jméno. Která se mi něčím příčí. Už vím!

30 day song challenge - Day 01 - Your favourite song

26. listopadu 2011 v 18:53 | Destinaetus |  Řetězáky a další...pý-čoviny
Dlouho jsem se rozmýšlel, zda se také zúčastnit či ne. Ale tak co, autor to vyhlásil s očekáváním, že to bude mít odezvu. A jelikož všichni zúčastnění jsou fajn lidi, tak proč ne.
Takže prosím omluvte to, že po dobu 30 dní budu blog spamovat ničím jiným než hudbou. Bude to otrava, ale aspon to udrží nějakou vidinu aktivity. Navíc, bude lepší když čas určený k relaxaci strávím psaním na blogu, než sledováním seriálů, po čemž téměř zákonitě upadnu do letargie a nechce se mi dělat už nic jiného. Třeba sem tam napíšu i něco jiného. Kdo ví.

Nuže, chyťte si klobouky, padáme do Macochy.

Dneska se s vámi mám podělit o svoji neoblíbenější skladbu. Ale jak mám z tolika různých žánrů, epoch svého vkusu a vůbec počtu oblíbených vybrat?
Asi to bude Wishmaster od Nightwish. Není to zrovna aktuálně oblíbená, ale kdysi byla. Navíc, tahle skladba má pro mě zvláštní význam. Až do 7. třídy základní školy jsem byl chlapec, který vyrůstal ve vlivu svého okolí a především starších sourozenců. Takže jsem byl na nejlepší cestě do pekel - hip hop, barevný oblečení, touha po blond vlasech, klíčící posedlost vzhledem, rozdával jsem úsměvy nalevo napravo.
A pak jednou jsem uslyšel Wishmastera a celý ten domeček z karet se zhroutil. Byl jsem trochu naštípnutý už předtím, vždycky se mi líbilo Bring me to life a Going under od Evanescence, ale tyto choutky byly sourozenci označeny za nepřípustné a já jak tupá ovce je poslouchal a řídil se jejich názory. Ale pak jsem na netu koukal na trubce na fanvidka Van Helsinga a u jednoho vidka byl osudný Wishmaster. Možná se vám zdá, že Van Helsing není až tak starý film. Ale uvědomte si, že je z roku 2004 a před 7 lety mi bylo teprve 12 let! (udivené óóó). Následně jsem si stáhnul celou diskografii Nightwish, objevoval další a další kapely, v šatníku se stále více objevovala černá, ta se nakonec i pozérsky objevila na mých vlasech. A hlavně - naivně štastný klouček začal na všechny ironicky zírat a v duchu si říkal, jací to nejsou indolenti.
Wishmaster mi otevřel oči a můžete mu děkovat za to, že jsem to, co jsem.

(U Ódina! Ono to video ještě existuje!)


Řítím se do propasti flákaného studia

24. listopadu 2011 v 14:10 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Mám 3 týdny abych napsal seminárku o východní fiozofii. Mám asi 3 týdny abych odevzdal seminárku na Orwella do literárního semináře. Mám 2 týdny abych učiteli dodal zdroje na seminárku o československých prezidentech - nutno dodat že stěžejní knihu nemohu sehnat. Deadline je naštěstí někdy v březnu.
Myslíte si, že jsem s něčím začal? Dneska sem si teprve pučil nějaké knížky z knihovny.

Mám 2 týdny abych odevzdal referát na 5 knih z povinné četby.
Mám snad něco napsané?

Musím mít přečtených 20 knih k maturitě. Jsem na čísle 7. (Kdyby nám ti inteligenti ve čtvrtáku nezměnili seznam, tak jich mám 10)

Viděl jsem maturitní otázky na ZSV. To sou takový sračky, že se to musím už ted začít učit.
Otázky z dějepisu jak by smet. Díky testům v semináři jsem nějak připravený pouze na 5 otázek. Ke zbytku se nemohu dokopat.
Přemýšlím, jestli má cenu maturovat v angličtině na vyšší verzi. Asi pujdu na nižší, nepotřebuju si nic dokazovat.

A co dělám? Píšu na blog jakej sem chudák a čumim na Dariu. Chjo, Daria je přirozeně inteligentní, zodpovědná, všechno už četla... Chci být Daria.

A co tedy tento studijní stres znamená? No co asi. Mám ted důležitější věci na práci než blog.

Gay hledá dívku na vztah...facebookový

20. listopadu 2011 v 20:57 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Čtete správně.

Skutečně hledám dívku na facebookový vztah.

Nejedná se ani tak o téma týdne. Ale takový inzerát tady ještě asi nebyl. No, dopracujem se k tomu, proč jsem to sem napsal.

Abyste pochopili mé pološílené počínání. Sice je dneska tolerantnější a uvolněnější doba. Ale do prostředí českých škol a mezi pubertáky obecně ještě žádná moderní doba nepřišla. Sice to není už ani středověk, je to spíše takový novověk na hranici s 20. stoletím. Ale to je jedno. Zkrátka být buznou na střední škole a ke všemu na malém městě není žádný med.
Skrýval jsme své choutky, skrýval dlouho a dobře.
Ale pak jsem se ožral na pověstném stužkováku a každýmu druhýmu se přiznával - takový hromadný coming out. Člověk by řekl, že je vše ztraceno. Ale naštěstí (nebo bohužel) jsem se tam vykousnul se dvěma spolužačkama. Chudáci lidi ted nevědí, co si o mojí orientaci myslet! Proto je třeba využít příležitosti a najít si holku. A jelikož je dnešní mládež tak shnilě povrchní a žijí pouze na facebooku, tak bude úplně stačit mít nějakou holkou v kolonce "Ve vztahu s ...".

Takže proč to píšu do TT? Protože si chci vytvořit image minimálně bisexuála, pokud zklame póza ožrala mluví kraviny. A když to bude v TT, tak si to přečte vícero lidí. K tomu připočtěte fakt, že 95% uživatelů jsou holky.

Pokud by se tedy nějaká dobrá duše našla... :P
Ale je třeba udržet nějakou iluzi opravdivosti. Proto musím mít několik nároků. (To už je fakt jak seznamka...)
1) Musíš mít na profilu svou fotku. Aby to vypadalo, že jsi skutečná osoba a né fiktivní profil.
2) Být někde z Pardubického kraje směrem k Brnu včetně. Jsem na intru, tak mohu klidně říct že má vyvolená je z domova nebo to je Brnačka.
3) A pokud jsi metloška, rockerka nebo prostě hezká holka v klasickém smyslu slova, tak jedině plus. Tenhle typ dívky mi spíš uvěří :) (Prostě žádnou růžovku s hubou přirostlou k zrcadlu)
4) A věkově by si měla být nějak od 15 do 20, nejlépe. Kdyby jsi byla mladší tak bych akorát docílil věty Buzna a ještě pedofil! Na něj!

A já jsem co? No, můj facebookový profil je Zde

Vím, je hodně naivní si myslet, že tu někoho najdu. Ale sranda musí být i v tu nejtemnější hodinu, ne? :D

Strasti s novým layoutem

16. listopadu 2011 v 21:01 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Proč já to sem vůbec nastavoval. Už ted cítím že tak za 2-3 měsíce ho budu znovu měnit. No proč asi, náhodou sem na devu očumoval portfolia webdesignerů a probudila se ve mě touha se jim vyrovnat. Pche, ta lidská ješitnost.

Pár odrážek s postřehy na slovo Člověk

10. listopadu 2011 v 14:57 | Destinaetus |  Básně aneb Vytrhané listy
There is a house deep in my mind
They call it the Rising Hell
And it's been the ruin of my thoughts
My greatest dreams are buried there

This my home is your living hell
Enjoy the silence of your murder for the Death
Somewhere down, somewhere unknown
Or is there any saint?

~ Člověka nikdy nepřestane udivovat přetvářka a vychcanost některých lidí. Jak z vás už nemůžou nic dostat, tak jdou zas o dům dál. Show must go on.

~ Člověk občas závidí asexuálům, protože nemusí řešit žádnou sexuální abstinenci a ani z toho vyplývající problémy ve vztahu.

~ Člověka dost unaví řešit ty samé a stejné problémy pořád do kolečka dokola až mu z toho jednou jedno kolečko přeskočí.

Nemožné změnit svou osobnost? Krabice je odpověd

10. listopadu 2011 v 13:23 | Destinaetus |  Úvahy aneb Vyschlá studna
Pod nemožnem se skrývá mnoho věcí, v podstatě pod tuto škatulku můžete zařadit všechno. Ale mne spíše zaujala otázka Je nemožné změnit svou osobnost? Znáte ty fráze, že se někdo změnil, že někoho nepoznáváte. Ale je to skutečně pravda? Opravdu můžeme změnit sebe sama od základu?
Přemýšlel jsem nad tím během své existenciální slabé chvilky (emařsky řečeno - depka) a rozvinul jsem svůj způsob vyrovnávání se s problémy, který se vám pokusím nějak vysvětlit.

Coming out part two

4. listopadu 2011 v 22:11 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Když jsem sepisoval Part one, tak mě ani ve snu nenapadlo, že Part two bude tak brzo. Ale víte jak, jsem maturant a tím pádem jsem měl stužkovací večírek...včera.
Byl na téma Retro a musím říct, že některé dívky v retro stylu vypadaly líp než normálně. Ale o to tu nejde.


Chtěl jsem si koupit nový kabát na zimu, ale už nemusim. Jeden nový už mám - z ostudy!