Manuál pro sociopaty: Jak přežít ve společnosti

28. září 2011 v 21:01 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Hlubokých dumání nad smyslem společnosti bude jistě mnoho. Ale k čemu je popis společnosti, když v ní nedokážete přežít? Zahraju si na autora nejmenovaných poraden a napíšu pár poznatků, které jsem pochytil a na vlastní kůži zažil. Přeci jen, všichni musíme chodit do školy nebo do práce.


Nechť je přetvářka tvá nejlepší kamarádka
Že jsi introvert, nemluva, stydlín nebo sociopat? To je jedno. Tvař se jako milý a sympatický člověk, aspon trochu. Pokud tě život vykopne do úplně nové a neznámé bandy lidí, tak se zachmuřený obličej může snadno stát pro druhé příznakem nenávisti. Víte kolik lidí si na mém intru myslelo, že jima opovrhuji, a přitom jsem se jen snažil být neviditelný? Stačí si jen nacvičit přátelský výraz a vše je hned jednodušší. Neviditelnost není tak jednoduchá jak si možná myslíte. Tedy, pokud se řadíte mezi lidi, které si oblečením a účesem můžete splést s těmi normálními, tak to máte jednoduché. Ale pokud nějak vybočujete jako já, tak neviditelnost je pro vás tabu. Vždy je lepší si hrát na příslušníka lidské rasy, přinejmenším humanoida.

Není odlišnost jako odlišnost
Tvrdil vám nějaký inteligent nějaké moudro typu Udělej ze své odlišnosti svou přednost? No, v zásadě měl pravdu. Ale člověk pak má sklony si ty odlišnosti sám vytvářet a z toho už přednost neuděláte ani kdybyste těm lidem platili. Nejhorší zločin je vytvořit si svou odlišnost skrze oblékání, protože to vidíte jako první. Jste metalák a oblékáte se tak? No problem. Jste hoper a oblékáte se tak? Taky no problem. Nevíte co jste a podle toho se také oblékáte? Big problem. Ono když na sebe hodíte hadry, u kterých máte 100% jistotu že se k sobě nehodí, tak vás to nijak zajímavými neudělá. Je rozdíl mezi mixováním stylů, které vám jsou blízké, a cíleným vytvářením svého osobního šatníku, jen aby si lidé mysleli, že jste originální. Spíše to na vás upoutá pozornost a lidé se vám budou za zády smát. Věřte mi. Už jsem potkal nepočítaně slečen, které si v 30 stupnovém vedru vzali černou rasta pletenou čepici, sluneční brýle přes půl xichtu, růžové tričko, chlupatou vestičku (bolérko?) jako kdyby stáhli Yetiho z kůže a pytlové tepláky. Nic úžasného na tom nebylo.

Jsem tajemství samo
Nikdy na sebe neprozrazujte nic do detailů. Takhle vznikají pověsti kurev, ochlastů a psychopatů. Tím neříkám, abyste každého, kdo se vás zeptá na den, ihned odpálkovali. Lidé nemusí o vás vědět všechno, ale i tak o sobě něco povězte, jinak dáte prostor pro zájmový klub místních drben. A navíc pokud si lidé zvyknou, že o sobě nemáte potřebu mluvit, tak to přináší řadu výhod. Například - pokud jste jako já gay, tak nikomu nebude připadat divné, že nevykládáte o svých holkách.

Že to všechno vyznělo směšně a není to pravda? Váš názor. Společnost si hraje na stádo ovcí, ale ve skutečnosti to je stádo vlků převlečených za ovce a je to celé past na zbloudilé ovečky. A i když máte svou vlastní komunitu, tak každý se musí občas vydat i mezi normální lidi.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Démoni a pekelníci hledající zmrzačené duše

*Chramst* tvou duši!

Komentáře

1 Bels Vengeance Bels Vengeance | E-mail | Web | 28. září 2011 v 23:20 | Reagovat

Vlastně se tim docela řídím a rozhodně jsem na tom líp, než dřív, ovšem stejně to není zase bůhví co, ale co se dá očekávat ;-)

2 Cirrat Cirrat | Web | 29. září 2011 v 0:29 | Reagovat

Lidi jsou ovce. Masožravé ovce. A cítěj slabost na sto honů...

3 Amelie Amelie | Web | 30. září 2011 v 12:45 | Reagovat

Jak přežít ve společnosti vím, ale nevím, jak přežít v manželství.... :-?

4 Georgie G Georgie G | Web | 1. října 2011 v 11:08 | Reagovat

Ty bych vážně mohl být psicholog :-)
pěkný blog

5 Chloë Noir Chloë Noir | Web | 2. října 2011 v 12:24 | Reagovat

Pekne napísané :D Najmä ten druhý odstavec :)

6 eM Gee eM Gee | E-mail | Web | 4. prosince 2011 v 21:18 | Reagovat

Ha! Patřím mezi tu menšinu, která opravdu JE neviditelná. Džíny, tričko, mikina, pokud se nejedná o opsání testu nebo úkolu z matiky, nikdo netuší, kdy jsem přišla, odešla, ba někteří si nevšimnou, že jsem jim seděla před xichtem šest vyučovacích hodin.
Ne, oprava! Já nejsem neviditelná, já jsem tak samozřejmá, jako kus nábytku :D
A s tou přetvářkou máš nekonečnou pravdu. Člověk už pomalu nemůže mít vlastní názor, aby mohl být alespoň na okraji společnosti :-?

7 Ewelyn Dark de Brox Ewelyn Dark de Brox | Web | 28. září 2012 v 23:04 | Reagovat

Och! Brázdim znudene vody googlu trochu zúfalo a trochu ironicky pobavene hľadajúc poriadny článok o sociopatii, kde to nebude o niečom odkopírovanom z wikipédie a moja ctená myš klikla sem. Tuším som tu už niekedy bola. Design a slová po stranách jeden len tak nezabudne.

Tento článok mi vykúzlil na perách takmer úprimný úsmev (ak som ho teda schopná) a na každý druhý riadok prikývla. Áno, inak sa v spoločnosti nedá ani prežiť ako so spoločensky prijateľnou maskou na tvári. Alebo to zoberieme vrcholne ironicky pri podávaní ruky. "Hi, i´m a sociopath, i don´t like u." :-D

Howk.

8 Allison Allison | 1. května 2013 v 21:58 | Reagovat

A nebo si prostě říct, že člověk zapadnout nechce. Mě je jedno, co si o mě lidi myslí a jestli jsem středem drbů či ne. U mě se z toho vyklubala vcelku zábava. Každý o mě ví, že jsem tajnůstkář a nikdo o mě nejeví větší zájem, ale mě to takhle vyhovuje, protože se nechci přidat do stáda těch ovcí (skutečně jsou to ovce a né vlci). A jen se jim v hloubi duše směji a vím, že takto nikdy nedopadnu, protože mám svůj plán na útěk z vězení. :)

9 Míša Míša | E-mail | 5. června 2014 v 0:56 | Reagovat

Když ona je otázka, jestli "i přes zkroucená záda být součástí stáda". Proč vlastně? Ať si trhnou nohou, když jednoho nedokážou přijmout takouvého, jaký je. No ne? A pošťačka nebo úředníci atp., tak tam to jsou obvykle trochu jiné vztahy, než aby tě museli mít rádi :-D
Ale jo, přilévat pychopatii do ohně může být sranda :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama