Červenec 2011

Ohlédnutí za videoklipy

15. července 2011 v 21:10 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Aneb když hudba musí ustoupit seriálům. Dokoukal jsem The big bang theory a žhnoucí Desovo oko zanechalo hledání půlčíka s natáčkami jak si nese prsten moci a místo toho se jeho pohled upřel na Jmenuji se Earl. Jenomže Mordor už byl plný skřetů a musel jsem udělat místo (asi nerozumíte mému fantasy slangu, takže překlad Málo místa na hardisku a musel jsem mazat). A to díky záloze mého notebooku, který je ted chudák na reklamaci a dělají s ním kdoví co. Jestli mi tam nákej metalák čórne nálepky tak at se těší! Nicméně, potřeboval jsem smazat 2 Gb a nenapadlo mě nic lepšího než smazat videoklipy, kterých mám tuny. Párkrát jsem si omylem stáhl nějaké videoklipy ze kterých se vyklubaly skvělé kapely. Takže od té doby stahuji raději víc než mín. (Někdy jen kvůli pěknýmu zpěváku, ale to opravdu jen někdy :P) No, ale místo 2 jsem nakonec smazal 6 Gb. Víte jak to chodí, zabijete jednoho, s krví roste chut a nakonec vybílíte celej Midsomer. Ale díky tomu jsem si prošel všechny své videoklipy a došel jsem k pár závěrům.

Škrt. Přeškrt. Záškrt.

10. července 2011 v 19:58 | Destinaetus |  Jakoby ze života
(T3RROR 3RROR - Blindness)
Faith is the key to all the lies they need to hide
Pray as they say you'll get salvation in the end
Forgive as you pay for your death
And see, what you've become because of this.
Are you blind?
Im sick of this.

You want answers? ... I want a truth! ... You can't handle the truth. ... Whose gonna do? You?

~ Desík si asi koupí barevné čočky. TU. Nejspíš evening gray. Tudíž si musí udělat malý výlet do města do optiky o které nemá potuchy kde se nachází. A proto chtěl napsat někomu, kdo by se obětoval a zašel by tam s ním. A tady nastal zvrat v naší detektivce. Nemá komu! Uvědomil si totiž, že všichni lidé, které považoval za přátele, dělají že ho neznají. Dost třetí osoby. Napíšu jim - žádná odpověd. Potkám je - krátký pozdrav. Nedejbože se s nima dám do řeči - zrcadlí se jim v očích touha vypadnout pryč. Tak když si chtěj hrát na mrtvé brouky, tak jim v tom bránit nebudu. Jen si je poškrtám v imaginárním seznamu přátel. Škrt. Škrt. Škrt. Škrt. Škrt...
~ A o (nejspíš už bývalém) nejlepším kamarádovi ze základky si opravdu nevím co myslet. Každý rok mi psal jestli jdu na tuhle akci, na tamtu atd. Od té doby co sem ho viděl naposled uběhlo nevím kolik měsíců a jakoby se po něm slehla zem. Minule mě viděl s holou hlavou. A to mě viděl taky naposled. Zajímavé jak na vás člověk po 7 letech rychle změní názor a stačí si jen změnit účes.
~ Notebook byl předán bratrovi, který ho udá na reklamaci. Podělaly se systémy, naštěstí jsem přes Linux a bratrův externí disk zachránil většinu obsahu hardisku a mohu vesele grafičit dál na stolním počítači. Ale víte co je nejlepší? Že jsem jako první nekopíroval grafiku, hudbu ba ani seriály, ale porno. Měl bych se nad sebou vážně zamyslet.
~ Už chápu všechny ženy a dívky, které své problémy řeší terapií Vložit do košíku. Já jsem se touto formou na našich metalových a goth e-shopech upsal k částce 9000 Kč. Všechny mé problémy rázem odpluly neznámo kam. A co teprve až mi začne pošták nosit ty balíky. Budu nejštastnější Desík co kdy mohl být.
~ Ovšem i přes materiální orgasmus se mi strachem a úzkostí ježí vlasy které nemám. Koncem července přitáhnou z Moravy příbuzní jako velká voda a všechno co se tej jejich haldě nevychovaných parchantů dostane do ruku skončí v troskách. Nemám na to. Už si plánuju na ten týden všemožné plány abych nemusel být doma. Jedním z cílů mých glád se stane Brno - asi. Doufám že tam zrovna nebude nějakej pochod fašounů, to by mi chybělo.
~ A když jsem hledal avatary, tak mi jeden padl do oka a rovnou ho šoupl do menu. Kdo ho najde tak...tak ho prostě našel.

Jak se mi zachtělo se vyfotit

3. července 2011 v 21:32 | Destinaetus |  Jakoby ze života
Taky máte občas takové nutkání se vyfotit? Né proto, že byste trpěli exhibicionistickou potřebou se všem vnucovat a očekávat komentáře typu Jůůů! mucQ slušííí moooc!, ale protože se chcete za takových 10 let pořádně zatlemit jak jste vypadali? Zavzpomínat a připomenout si svou mladistvou blbost? Říct si Jé! Já sem vypadal jako pako :D No, tak mě tedka tahle slabá chvilka potkala. Fotku s čírem mám všude všudy možná jednu a to ještě upravenou. S pleškou chci mít nějakou lepší fotku :)

Ovšem děti, to není jen tak se vyfotit! Nejdřív musíte najít vhodné místo, určit si správný úhel, nasadit výraz, který přesně vyjádří atmosféru fotky, narafičit ruku aby nešla vidět...prostě všechno co nezvládám. Naštěstí nepatřím mezi ty lepší lidi, kteří v tom mají letitou praxi. Ale nevzdal jsem to a šel fotit.

Tady vypadám jak kretén...tady mi chybí brada...tady hlava...tady pro změnu vypadám jak debil...tahle není ostrá...bože!...ne...ne...zase kretén...chybí mi ucho... ... ...

A nakonec máte ve fotoaparátu 47 svých fotek a ani jedna se vám nelíbí. Ale tak řeknete si, že když už jste se tak ponížili, tak něco vyberete. Ale prohlížení trvá docela dlouho. Po každé třetí fotce si musíte dát 5 minut pauzu, abyste to vydýchali. Nakonec se dostanete až k poslední a poplácáte se po rameni.

A sakra, to musim upravit! Aspon to dát do černobíla!

Schálně, kdo všechno se v tomhle popisu vidí? :)

Anketa: Je rodina, manželství a věrnost v dnešní době zbytečnost?

2. července 2011 v 23:15 | Destinaetus |  Ankety
Dnes se ptám...
Nemáte také někdy ten dojem, že rodina je až moc přecenovaná věc? V prvních letech života možná dává člověku směr, výchovu, návyky...ale v pozdějším věku? V naší slavné pubertě? Kolik z vás má občas dojem, že rodina pouze brzdí rozlet jedince a omezuje jeho kreativitu ve jménu hodnot, které byly IN někdy před 15 lety? Nesnažím se zde tvářit jako malé pubu, kterému rodiče něco zakázaly. Zkrátka představa rodiny jako matka, otec, dvě děti a pejsek je už trochu utopie dávných věků ne? Dnes může být rodina všelijaká - od svobodných matek až ke dvěma matkám. S tím přichází otázka, zda má manželství ještě nějaký smysl? Téměř každý je samostatný i bez partnera a manželství mění vztah v povinnost. Musí být láska nutně potvrzena papírem? A musí se láska a věrnost rovnat monogamii? Lásku každý člověk cítí pouze k jednomu člověku, ale tělěsný chtíč ve stejném okamžiku i k více osobám, aniž by je miloval. Neubylo by ztroskotaných manželství, kdyby se oddělila láska od věrnosti? Milovat jednoho, ale zároven uvolňovat stres i jinde - dnes známé přátelství s výhodami? Nenaráželo by to na zatuchlou křestanskou morálku?

Seriály, které mi něčím utkvěly v palici

2. července 2011 v 21:19 | Destinaetus |  Úvahy aneb Vyschlá studna
První seriály, které mé zvídavé oči viděli, byly nejspíš kreslené pohádky od Disneyho. Není to tím, že bych byl rodiči vychováván v amerikánském duchu, ale prostě mi je Disney mnohem bližší než Večerníček. Nikdy jsem Večerníčka neměl rád...a vůbec, vždy jsem nesnášel všechny české pohádky. U princezny ze mlejna jsem zažil nejhorších 106 minut svého dětství. A díky řiťolezcům opakovaně - jeden z důvodů jsem jsem snad ještě víc nesnášel školku. České pohádky mi vždy přišli na jedno brdo a už tenkrát té mé malé nevypráskané hlavičce docházelo, že v životě dobro nevítězí nad zlem, ale naopak. Pesimista už od narození, já vím :P V Disney také vždy vítězí dobro, ale je to podané pro mě v zábavnější formě a zkrátka jinak, poutavějším dějem. Prostě jsem se zažral do Gumídků a Kačerů - a neříkejte že vy také ne! Ani pokémony, digimony a strážce vesmíru jsem neměl tak rád, jako když se parta barevných medvědů sjela na hopsinkové štávě a v deliriu běhaly po lese.